Technický pokrok

15.12.2011 11:49, zobrazeno 175x | Zpět na přehled Pracovní listy ke stažení

• Stáhnout všechny listy (technicky-pokrok.zip)
• technicky-pokrok.doc

List stáhnete kliknutím na daný odkaz. Pokud se Vám nedaří soubor uložit, zkuste na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a zvolit Uložit cíl jako.... Dále postupujte dle návodu prohlížeče. Pokud si nevíte rady, nebo máte připomínky, napište nám.

Anotace

Tato lekce rozvíjí druhou klíčovou myšlenku projektu „Co v dějinách znamená „My“?“ Aneb Subjekt národních dějin je konstrukt proměnlivý v čase. Lekce nahlíží na subjekt národních dějin z odstupu, jako na součást globální technické civilizace, která se rozvíjí před našima očima. Lekce přibližuje projevy lidské civilizace i vliv vynálezů vzniklých tisíce kilometrů daleko na náš každodenní život. Otevírá otázku po globální odpovědnosti.

Umožňuje položit si následující pracovní otázky:

Které technické vynálezy pokládáte v dějinách lidstva za klíčové?

Zlepšuje technika náš život, nebo ho naopak ohrožuje?

Co podle vás znamená výraz zneužití techniky?

Klíčová slova:

Genetika, Globální odpovědnost, Technické vynálezy, Technika, Zneužití

Úvod Kvalitu života lidí ovlivňují a posunují technické vynálezy a jejich aplikace. Pro vstup do dějinné éry novověku to byl například tiskařský lis, střelný prach a kompas. Nyní jsou to globální počítačové sítě a možnosti genetických zásahů do živých organismů. Odpovědnost za dopad vlastní civilizace patří k tomu, s čím by měli občané svobodných zemí stále počítat ve svých úvahách o sobě a o světě, při chvále či zatracování nejnovějších technických inovací. Pracovní text /článek je možno podle potřeby zkrátit, případně vyjmout podstatné části/ Podle Aristotela „užitečná umění“ dokončují a zdokonalují to, co započala příroda. Zlepšují schopnost lidí ovlivňovat přírodní svět a kvalitu jejich bytí. Technika se stala katalyzátorem společenské změny již předtím, než řecký matematik Archimédés prokázal, že pomocí kontinuálního šroubového mechanismu v perforované trubce je možné rozvádět vodu do vrchní vrstvy vyprahlé půdy (dnes se tomu říká zavlažování podmokem). Technika pocházející ze starověku a v 17. století nazývaná „smíšenou matematikou“ vytvořila stroje, které osvobodily muže a ženy v celém tehdy známém světě od úmorné dřiny, a umožnila lidem těšit se z přínosů civilizace – od jednoduché páky a kladkostroje po vysavač a pračku. Dnes však mnozí lidé nevyhnutelně spojují „techniku“ s „biotechnologií“ a bez váhání vynášejí negativní soudy nad tím, jak mění naše životy: nová technika znamená genetickou modifikaci rostlinných druhů, a geneticky modifikované plodiny a potraviny mohou nezvratně změnit životní prostředí a osvědčené zdroje výživy, na nichž jsme závislí. Technika tak nepřináší lidstvu pokrok, ale vystavuje ho nepřijatelnému dlouhodobému riziku tím, že nepatřičně zasahuje do světa, který obýváme, a zahrává si s Bohem. V předmluvě k dokumentu úřadu britské vlády z roku 2003 o geneticky modifikovaných potravinách se praví: „Úkolem každé vlády je regulovat používání této nové techniky způsobem, který neohrožuje veřejnost a naši planetu, vzbuzuje důvěru veřejnosti, ale také zajišťuje, že naše společnost se zbytečně nepřipraví o užitek, který jí může přinést věda. Není to snadný úkol.“ Z historického hlediska v podstatě není sporu o tom, že prostým lidem technika přináší očividný prospěch. První nástroj aplikované vědy, který vynalezl mladý Christopher Wren na počátku padesátých let 17. století, když se jeho roajalistická rodina musela vystěhovat z Londýna a usadila se ve vesnici poblíž Oxfordu, sloužil zemědělství – byl jím „úsporný“ řádkový secí stroj. Ruční setí bylo velice namáhavé a spousta osiva rozhozeného po povrchu pole při něm přišla nazmar, zatímco tento stroj tvořil řádky rovnoměrné hloubky, do nichž osivo padalo mechanicky. Pro Wrena a další členy Královské společnosti v raném období její existence, stejně jako pro mnohé další vynalézavé génie v průběhu dějin, byla technika především cestou k záchraně před dřinou a nouzí. Na počátku 17. století velký propagátor pokroku vědění Francis Bacon označil tiskařský lis, střelný prach a kompas za technické inovace, které umožnily přechod ze středověku do novověku založený na „filozofii přírody“ (vědě) a lepším pochopení přírody. O půldruhého století později ho za jeho jasnozřivost pochválil Voltaire a dal mu za pravdu. Historikové se dodnes shodují, že Bacon bystře rozpoznal stěžejní moment, technické síly a činitele, které přispěly k trvalé společenské změně. Význam knihtisku jakožto hybné síly společenských změn je jistě nepochybný. V průběhu století následujícím po sestrojení pohyblivého typu tiskového stroje v padesátých letech 15. století se tisíce levně vyrobených výtisků psaného slova dostaly do rukou prostých lidí. Zvýšil se tak počet těch, kteří měli přístup k bohaté pokladnici informací, převzatých nejprve z posvátných knih a klasických textů a posléze z ručně psaných laických rukovětí a praktických příruček. Velkovýroba levných knih, které si mohla dovolit každá domácnost, podpořila rychlý růst gramotnosti v celé Evropě i jiných částech světa. Lidé už nemuseli spoléhat na kněze – privilegovaného zprostředkovatele boží pravdy v ústním podání - ale mohli sami studovat posvátné texty. Knihtisk vedl přímou cestou ke svobodě samostatného myšlení, umožnil lidem činit si vlastní úsudek v jakékoliv otázce, a utvářel tak západní intelektuální tradici. Dalo by se říci, že tiskařská technika způsobila reformaci (Erasmus Rotterdamský i Luther uměli mistrně využívat tištěné slovo) a v konečném důsledku přispěla k emancipaci a rovnoprávnosti žen i prostých lidí bez ohledu na jejich etnický a třídní původ. Pokrok lékařské techniky – od injekční stříkačky vpravující léčivou látku do krevního oběhu a používané pro primitivní transfuze krve už v 17. století po defibrilátory, kardiostimulátory a umělé chlopně používané v mikrochirurgii k opravě poškozeného srdce – dramaticky změnil kvalitu života a prodloužil průměrný věk. Umožňuje nám přežít podmínky, které by nás ještě nedávno určitě zabily. Volně dostupná antikoncepce dnes dovoluje ženám plně se zapojit do veřejného života, vykonávat povolání kdysi vyhrazená mužům, svobodně se rozhodovat, kdy a zda budou mít děti, a ruší přirozené rytmy reprodukce, které je kdysi odsuzovaly výhradně k roli žen v domácnosti. Současná debata kolem dostupnosti generických léků pro obyvatele Afriky postižené epidemií AIDS nám připomíná, že součástí technického pokroku je také vývoj léčiv a chemických látek pro léčbu rezistentních nemocí. V minulosti docházelo ke společenským změnám postupně. Následovaly po každé technické inovaci, která změnila životy lidí. Nedávno však osobní počítač a Internet a jejich rychlý rozvoj v devadesátých letech minulého století nesmírně zrychlily šíření informací po celé zeměkouli, a tím i tempo celosvětových společenských změn. Není proto divu, že se nám těžko posuzuje, zda nám prudký rozmach komunikace a zpracování dat nakonec bude ku prospěchu. Nemohla by tato zrychlená sociální změna uvíznout na mrtvém bodě? Není zlepšení stavu společnosti díky demokratizaci prostředků a procesů poznání, možnosti pracovat z domova a přímému přístupu k vědění on-line důkazem, že nová informační technika již výrazně změnila úděl člověka a jeho život obecně? Kdo si přečte kterékoliv číslo časopisu New Scientist, nemůže než uvěřit, že svět kráčí kupředu závratnou rychlostí a je čím dál lepším místem k životu. Zároveň však mezera mezi šťastlivci, kteří mohou využívat přínosů nové techniky, a těmi, jimž je tato možnost odepřena, nabývá propastných rozměrů. Kolik z lidí, které rozhlasový hlasatel denně vyzývá, aby se „podívali na webovou stránku BBC“, má osobní počítač, neřku-li modem? Na každého z nás, kdo si dnes kupuje přes Internet letenky, jízdenky na vlak a vstupenky do divadla, připadají miliony jiných, kteří dosud nemají elektřinu a nezávadnou tekoucí vodu. A ne každá technická inovace nepochybně zlepšuje život průměrného muže či ženy. Přesvědčivým důkazem je rozvoj vojenské techniky po vynálezu střelného prachu, který Bacon považoval za jeden z motorů společenské změny na počátku moderní doby. Sám Archimédés byl zabit roku 212 př. Kr. při dobytí Syrakus Římany v druhé punské válce, když se jeho válečným strojům nepodařilo zadržet římskou armádu. V patnáctém století se už střelný prach používal v obrovských dělech – vojenské technice, která v roce 1453 zbořila opevnění údajně nedobytného Cařihradu a otevřela Mehmedu II. bránu do Evropy přesně v době, kdy prospěšná knihtiskařská technika šířila evangelium do všech jejích částí. A i když vojenská technika – od beranidla Leonarda da Vinci po tepelně naváděné rakety – možná pomohla mocným národům přemoci nepřátele, úděsně zhoršila důsledky války pro civilní obyvatelstvo. Výstižným současným příkladem technického rozvoje, jehož dlouhodobými důsledky si mnozí z nás vůbec nejsou jisti, jsou již zmíněné geneticky modifikované potraviny. Pro obyvatele celých kontinentů, jejichž nejdůležitější každodenní starostí je dosyta se najíst, je vývoj plodin, které mají vysoké výnosy a jsou odolné proti snětím, příslibem lepšího života. Dobře živení občané vyspělých západních společností, jejichž zemědělská produkce není ohrožena jedovatými plísněmi a není pro ně problém zlikvidovat další odpad, který vzniká při výrobě organických potravin, si mohou dovolit přepych odmítnout potenciálně nezvratné změny způsobené novými biotechnologiemi ve prospěch tradičního zemědělství. Z jejich pohledu ekologická rizika převažují nad jakýmikoliv možnými přínosy. Jednou ze společenských změn vyvolaných technickým pokrokem – a součástí oné svobody rozhodování, kterou lidstvu přinesl vynález knihtisku – je zřejmě náš sklon odmítat novou techniku, jakmile máme zajištěnou přijatelnou míru osobního bezpečí a pohodlí. Když Britové přestali mít bezprostřední zkušenost s dětskými nemocemi ohrožujícími život, počet dětí očkovaných proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám klesl na nejnižší úroveň od doby, kdy bylo očkování touto trojkombinací zavedeno. Přesto by podle názoru odborníků mělo být 95 procent dětí imunizováno před druhým rokem života, nechceme-li, aby nám jednoho dne opět hrozila epidemie spalniček a příušnic. Dějiny techniky byly vždy dějinami smělých iniciativ a nepromarněných příležitostí. Plyne z nich poučení, že každý nový krok, který může posunout techniku kupředu, by měl být podniknut, opatrně, avšak rozhodně, a každá nová příležitost by měla být využita v zájmu mnohých, spíš než pro spokojenost těch, kteří jsou už v bezpečí, jsou dobře zaopatření a nemusí se bát, že se dosyta nenajedí.

Z knihy Harriet Swainové: Velké otázky historie. Abonent ND, Praha, 2016, str. 235-240.

Jak technický pokrok ovlivňuje společenské změny? LISA JARDINEOVÁ, ředitelka Arts and Humanities Research Board Centre for Editing Lives and Letters (Centrum pro výzkum v oblasti umění a humanitních věd) a profesorka renesančních dějin na Queen Mary College v Londýně.

Metodická část Návrh průběhu vyučovací hodiny

• Úvod/ledolamka: Doplňte společnou prací ve skupině následující tabulku. Jako příklad je uveden pojem „oštěp“, ostatní doplňte dle uvážení. /5 min./

  Technický vynález	Jakým způsobem ovlivnil životy lidí?
  OŠTĚP	Usnadnil lidem lov: větší zvěř na větší vzdálenost; posunul o krok jejich myšlení a zkušenost…

• Následně mohou žáci pracovat samostatně či ve skupinách. Zadání: Načrtněte jednoduchou myšlenkovou mapu nebo vytvořte heslovitý seznam všech vynálezů, o kterých ve svém textu Lisa Jardineová píše. /10 min./
• Žáci představí ostatním výsledek své práce a následuje diskuse na téma: Jak celkově vyznívá článek Lisy Jardineové? „Pro“ techniku, nebo „proti“ technice? Dolož/te konkrétními částmi textu. /10 min./
• Doprostřed papíru napište výraz zneužití techniky, žáci k němu připojují písemné poznámky: myšlenky, asociace, otázky. A to jak obecné (např. nezákonné použití, podpora nelidských režimů, etické hledisko), tak i konkrétní (historické nebo i literární , např. Čapkova díla). /10 min./
• Výsledná mapa slouží jako podklad pro krátkou následnou diskusi a závěrečnou reflexi:
  • Jak rozumíte výrazu zneužití techniky?
  • Existují případy, které lze jednoznačně označit za zneužití techniky? Jaké?
  • Existují takové, se kterými je to obtížnější? Které a proč je to u nich obtížnější?
  • Na čem (na kom) podle Vás záleží při posuzování těchto případů?
  • Závěrečná reflexe: Které skutečnosti z pravé části tabulky pokládáte za příznivé, které za nepříznivé? Lze rozhodnout, jaké důsledky a použití lidských vynálezů jsou žádoucí, a jaké nikoliv? Za jakých podmínek? S jakým omezením? /10 min./

Ukotvení v kurikulu RVP G / dějepis: Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti. Očekávaný výstup: Žák charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky. Určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace. Moderní doba II – Soudobé dějiny. Očekávaný výstup: Žák vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje. RVP G / průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Průřezové téma pomáhá žákovi vnímat dopady a důsledky globalizačních a rozvojových procesů, rozlišovat mezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy. Zpět na přehled | Nahoru