Vyrovnávání se s bolestnou minulostí: Omluva Němcům?!

15.12.2011 12:15, zobrazeno 115x | Zpět na přehled Pracovní listy ke stažení

• Stáhnout všechny listy (omluva-nemcum.zip)
• vyrovnavani-se-s-minulosti-omluva-nemcum.doc

List stáhnete kliknutím na daný odkaz. Pokud se Vám nedaří soubor uložit, zkuste na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a zvolit Uložit cíl jako.... Dále postupujte dle návodu prohlížeče. Pokud si nevíte rady, nebo máte připomínky, napište nám.

Anotace

Nucené vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce. Výzva brněnské radnici při 55. výročí tzv. pochodu smrti brněnských Němců.

Tato lekce rozvíjí třetí klíčovou myšlenku projektu „Kdo jsou ‚ti druzí‘? aneb Chceme-li žít ve společném evropském prostoru s těmi, kdo možná byli našimi protivníky, je třeba věnovat nezaujatou pozornost také jejich verzím příběhů o minulosti“. Lekce si klade za cíl prozkoumat možnosti vyrovnávání se s bolestnou minulostí. Rozhodli jsme se pro to použít konkrétní historickou událost, totiž vyhnání Němců z Brna v květnu 1945 a především konkrétní příklad aktu vyrovnávání se s minulostí, výzvu brněnské radnici u příležitosti 55. výročí této události iniciovanou občany města Brna v roce 2000. Pro tuto lekci jsme zvolili následující pracovní otázky:

K čemu je dobrá omluva za příkoří spáchaná v minulosti?

Co člověk (potažmo národ) riskuje, když se omlouvá?

Co vyrovnání se (potažmo smíření) pomáhá a co mu brání?

Klíčová slova:

Úvod Bezprostředně po skončení druhé světové války došlo v českých zemích k událostem, které patří v dějinách soužití Čechů a Němců k nejbolestnějším. Již v průběhu války se česká politická reprezentace shodovala v záměru, že soužití Čechů a Němců v obnoveném státě nebude pokračovat. V srpnu 1945 tento plán posvětila mírová konference vítězných velmocí v Postupimi. Byl naplánován jeden z největších transferů obyvatelstva v evropských dějinách. V pohraničí českých zemí žilo nejméně 2,7 milionu obyvatel, kterých se nucené vysídlení do Německa a Rakouska mělo týkat. Ponechme pro tuto lekci stranou úvahy o správnosti či oprávněnosti tohoto aktu a zaměřme se na jiný aspekt. V souvislosti s nuceným vysídlením německého obyvatelstva z Československa došlo v prvních poválečných dnech a měsících k mnoha tragickým událostem, které se nejčastěji souhrnně označují jako „divoký odsun“. Ačkoli šlo o incidenty velmi různého charakteru i rozsahu, jejich společnými jmenovateli byly vypjaté emoce na straně českých obyvatel i úřadů, násilí, překotnost, ba zbrklost, chyby a přehmaty. Jak se k tomuto historickému dědictví (neboť nejen plody sladké dědíme po otcích) postavit dnes? Pracovní text Vážený pane primátore a členové Rady města Brna,
dne 30. května 2000 uplyne 55 let od násilného vyhnání německých obyvatel z Brna. Tento tzv. pochod smrti nebyl zdaleka jen spontánním výbuchem nenávisti nahromaděné během německé okupace, ale vědomě plánovanou akcí organizovanou také politickými představiteli města Brna. [1] Akce byla provedena na základě vyhlášky Národního výboru pro Velké Brno z 30. května 1945, která nařizovala, aby se ještě téhož dne shromáždily všechny německé ženy, děti a staří lidé. Během noci a k ránu pak byli donuceni vydat se na pochod směrem k rakouským hranicím. Toto procesí čítající 20 až 35 tisíc osob doprovázené ozbrojenci putovalo za strašných podmínek do Pohořelic, odkud vyhnanci později pokračovali dál. [2] Podle očitých svědectví mnozí zemřeli přímo na cestě vyčerpáním, jiní byli ubiti či zastřeleni. Celkový počet obětí vyhnání z Brna se odhaduje na několik set až tisíc osob. [3] Je třeba si uvědomit, že tato násilná akce byla namířena speciálně proti ženám, dětem a starým lidem, kteří tvořili naprostou většinu účastníků a obětí pochodu smrti. [4] Na základě zmiňované vyhlášky totiž museli němečtí muži ve věku 14–60 let dočasně zůstat v Brně na pomocné práce. Mezi vyhnanými bylo i mnoho Čechů a německých antifašistů. Tento „akt pomsty“ přitom postihl jen okrajově ty, kteří se aktivně podíleli na nacistických zločinech. K vyhnání Němců z Brna došlo ještě předtím, než s „odsunem“ německého obyvatelstva z území Československa souhlasila 2. srpna 1945 Postupimská konference, která tak byla do jisté míry postavena před hotové skutečnosti, které se již nedaly napravit. Jsme si dobře vědomi nesrovnatelně rozsáhlejších zločinů, které spáchal nacistický režim. Zároveň si uvědomujeme, že utrpení zůstává utrpením, ať je jeho původcem kdokoli a v kterékoli době. I při vyhnání Němců z Brna byl uplatněn nepřijatelný princip kolektivní viny a byl spáchán zločin na skupině obyvatelstva definované na základě etnické příslušnosti. [5] S ohledem na to, že uplatňování těchto principů i dnes vede k páchání krutostí na mnoha místech světa, víme, jakou hodnotu má jejich výslovné odmítnutí. [6] Obracíme se proto na Vás, abyste jako dnešní představitelé města Brna jasně vyjádřili nesouhlas s těmito událostmi, za něž nesla tehdejší brněnská politická reprezentace odpovědnost. Domníváme se, že adekvátním způsobem tohoto vyjádření je omluva vyhnaným obyvatelům Brna, která bude radnicí oficiálně zveřejněna. [7] Proč omluva a jaký má dnes smysl? Nejde jen o samotný symbolický akt. Omluva brněnské radnice bude podle našeho názoru spíše prostředkem, jenž s sebou ponese dvě významná a aktuální poselství: První je poselstvím smíření k těm, kdo byli násilným vyhnáním postiženi. [8] Druhé poselství směřuje k nám, dnešním Brňanům, kteří v naprosté většině nemáme s vyhnáním, k němuž zde před 55 lety došlo, nic společného. Nesměřuje k sebeobviňování, nýbrž k odpovědnosti za dnešní a budoucí soužití lidí nejrůznějšího kulturního či etnického původu. [9] Dává naději, že pokud si uchováme vědomí o nepřijatelnosti uvedených zločinů a budeme schopni k nim zaujmout otevřený a poctivý postoj namísto jejich tabuizace, nic podobného se nebude opakovat.

Výzva brněnské radnici při 55. výročí tzv. pochodu smrti. Výzvu iniciovalo občanské sdružení Mládež pro interkulturní porozumění a podepsalo ji mnoho Brňanů a nejen jich.

Metodická část Návrh průběhu vyučovací hodiny

• Vyzvěte žáky, aby si vzpomněli na konkrétní situace ze své minulosti, kdy zvažovali, zda se někomu omluví a jak. Co na tom bylo obtížné? Čeho se obávali? Co člověku běžně brání se omluvit? Co může omluva přinést dobrého? Co zlého? /3 minuty/
• Úvodní monolog učitele. Představte téma lekce, můžete využít úvodních slov této metodiky. /2 minuty/
• Řízené čtení: Posaďte žáky kolem sebe, dnes budete číst Vy. Nechť velmi pozorně poslouchají. Řekněte jim, že budete číst historický dokument a budete na různých místech zastavovat. V těchto pauzách bude prostor pro komentování právě přečteného, pokládání otázek, predikci pokračování apod. Sdělte jim, že máte připravené otázky, ale přednost budou mít jejich vstupy (pokud budou věcné, vztahující se k tématu, slušné…).
  • Ideálně budou žáky otázky napadat samy, a pokud se to povede – ať již na ně bude možno odpovědět, či nikoli –, bude to velmi cenné, neboť ptát se již samo o sobě je krokem z nezájmu či nevědomosti. Umožněte proto i otázky nehistorické, provokativní (např. „Co by se stalo, kdyby…“ apod.) Zde nabízíme některé možné otázky, které může klást učitel, uzná-li za vhodné:
  • [1] Slyšeli jste někdy o takové historické události? Kdo může být autorem tohoto textu? Jaký je podle vás účel/cíl textu?
  • [2] Dovedete si představit jakou masu představuje 25–30 tisíc lidí? Přirovnejte to k něčemu. (Zhruba odpovídá počtu obyvatel měst Kolína, Kroměříže nebo Litvínova.)
  • [3] Co se stalo s těly obětí? Jsou tito lidé někde pohřbeni? Co myslíte?
  • [4] Jaký byl podle vás záměr akce proti ženám, dětem a starcům?
  • [5] Jak rozumíte výroku, že „utrpení zůstává utrpením, ať je jeho původcem kdokoli a v kterékoli době“? Souhlasíte s ním? Proč ano/ne?
  • [6] Jakou hodnotu (smysl, význam, efekt) má podle vás výslovné odmítnutí uplatňování principu kolektivní viny?
  • [7] Proč omluva? A jaký má po desítkách let smysl?
  • [8] Co vlastně znamená slovo smíření? Je to totéž co odpuštění? Jaké jsou podle vás různé významy tohoto slova?
  • [9] Cítíte podobnou odpovědnost, jako autoři této výzvy? Lze mít vůbec na bedrech tak „velkou věc“?
  • Příklady otázek, které kladli v průběhu četby textu žáci 9. ročníku ZŠ Dr. Jana Malíka v Chrudimi v březnu 2011:
    • „Co se stalo s muži, proč nešli i muži?“
    • „Omluvila se Brněnská radnice?“
    • „Kdo byli ti ozbrojenci?“
    • „Bránili se někteří?“
    • „Jak daleko jsou Pohořelice od Brna?“
    • „Chtěli je vůbec v Rakousku?“
    • „Kdo je autorem tohoto textu?“
    • „Co dělali ostatní obyvatelé Brna?“
  /25 minut/
• Čas pro osobní poznámky do deníků. Nechte ty, kteří sami vědí, co si zapsat, ať píší. Můžete také nabídnout lístečky s pracovními otázkami z úvodu lekce a vyzvat žáky, aby na ně písemně odpověděli do svých deníků. /7 minut/
• Sdílení. Vyzvěte ty, kterým nevadí přečíst či interpretovat svoje myšlenky v plénu, ať tak učiní. Pokud se nikdo nenajde, nechť své myšlenky sdílejí žáci v malých skupinách nebo dvojicích. /7 minut/

Ukotvení v kurikulu RVP G téma nuceného vysídlení Němců z Československa, ani Vyrovnávání se s bolestnou minulostí výslovně neuvádí, naše lekce se však úzce dotýká například průřezového tématu: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci například „přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije; aktivně se podílet na řešení místních problémů, přispívat k řešení problémů na regionální, národní i mezinárodní úrovni, a to i v situacích vyžadujících dlouhodobé společné úsilí; zaujímat konstruktivní postoje k naléhavým otázkám míru a lidských práv v konkrétních životních situacích apod.“ V předmětu dějepis lze naši lekci použít pro naplnění očekávaného výstupu „žák […]vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje [po druhé světové válce] ve střední Evropě a v naší zemi“. V předmětu občanský a společenskovědní základ lze naší lekcí přispět k naplnění očekávaného výstupu „žák […] na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky“, a „respektuje lidská práva druhých lidí a uvážlivě vystupuje proti jejich porušování“. Zpět na přehled | Nahoru