Do kterých skupin patříme?

27.11.2011 22:36, zobrazeno 151x | Zpět na přehled Pracovní listy ke stažení

• Stáhnout všechny listy (kam-patrime.zip)
• do-kterych-skupin-patrime.doc

List stáhnete kliknutím na daný odkaz. Pokud se Vám nedaří soubor uložit, zkuste na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a zvolit Uložit cíl jako.... Dále postupujte dle návodu prohlížeče. Pokud si nevíte rady, nebo máte připomínky, napište nám.

Anotace

Tato lekce rozvíjí druhou klíčovou myšlenku projektu „Co v dějinách znamená ´My´? Aneb Subjekt národních dějin je konstrukt proměnlivý v čase.“ Tato lekce umožňuje položit si následující pracovní otázky:

Do kterých skupin patřím?

Jak se stane, že člověk někam patří?

Jak to může ovlivňovat naše myšlení a chování?

Jak to může ovlivňovat myšlení a chování druhých vůči nám?

Klíčová slova:

Češi, Emigrace, Johannes Urzidil, Kam patřím, Němci, Pražská německá literatura, Židé

Úvod V životě každého člověka se do určité míry odráží události „velké historie“. Války, převraty, politické otřesy, ale i léta pokojná nebo inspirativní. Životní osudy některých lidí by mohly sloužit jako čítanka dějin celých epoch. A to nejen proto, že byli významní, ale často také proto, za koho byli považováni, do kterých skupin náleželi, ať již národnostních, náboženských nebo politických. Pracovní text Johannes Urzidil byl pražský, německy píšící spisovatel, básník, esejista a historik umění. Narodil se v roce 1896 v rodině železničního úředníka Josefa Urzidila a majitelky obchodu s látkami Elisy Metzelesové, která si do svazku přivedla sedm dětí z předešlého manželství. Johannes byl jejich jediným společným dítětem. Johannesův otec byl německý nacionalista a „nepřítel Čechů“. Ve své autobiografii Johannes Urzidil vzpomíná, že ačkoliv otec žil čtyřicet let v Praze, vesměs mezi Čechy, nenaučil se ani slovo česky. Svého syna však velmi přísně vedl k tomu, aby se česky naučil. Johannesův otec byl také antisemita. Tyto jeho postoje mu ovšem nebránily oženit se s krásnou pražskou židovkou Elisou a po její smrti s národně uvědomělou Češkou Marií Mostbeckovou. Johannes vystudoval německé školy, psal básně, stal se redaktorem a vyznavačem literárního expresionismu. Znal se s většinou umělců své doby žijících v Praze, ať již to byli Němci, Češi nebo Židé. V šestadvaceti letech se oženil s básnířkou Gertrudou Thiebergerovou, dcerou pražského rabína Karla Thiebergera, básnířkou Gertrudou. Svědkem na svatbě jim byl Urzidilův celoživotní přítel, malíř Jan Zrzavý. Kromě umělecké tvorby pracoval Johannes Urzidil ve dvacátých letech coby tiskový referent na německém vyslanectví v Praze. V roce 1930 proto přijal německé občanství. V roce 1934, po nástupu Hitlera k moci, byl z tohoto místa propuštěn. V roce 1939, několik měsíců po obsazení Čech a Moravy německou armádou, se manželům Urzidilovým podařilo opustit zemi. Později žili ve Velké Británii a v USA. V newyorské emigraci se Johannes Urzidil živil jako knihvazač, spolupracoval s rozhlasovou stanicí Hlas Ameriky (ze které byl propuštěn za takzvané éry mccarthismu, tedy v době, kdy země podlehla vlně antikomunistické hysterie) a pokračoval v literární tvorbě. Kromě mnoha zejména rakouských uměleckých ocenění se v roce 1967 stal čestným členem Československé společnosti pro vědy a umění v New Yorku. Zemřel během přednáškového turné v Itálii roku 1970. Podle Urzidilovy autobiografie Väterliches aus Prag und Handwerkliches aus New York volně přeložil M. Němec s přihlédnutím k chronologickému životopisu. Metodická část Návrh průběhu vyučovací hodiny

• Vyzvěte žáky, aby napsali své jméno doprostřed listu papíru. Nechť své jméno spojí čarou se slovem, které charakterizuje libovolnou skupinu lidí, jíž se cítí být členy (např. národnost, role ve společnosti, v rodině atd.). Ať pokračují, dokud list papíru nezaplní alespoň deseti různými slovy spojenými s jejich jménem.
  Žáci například uvádějí: žák školy, člen hokejového družstva, syn rodiny xy, člen kapely, blondýna, muž apod.
  /samostatná práce, 5 minut/
• Rozdělte žáky do skupin (nejlépe po třech). Vyzvěte skupiny, aby společně:
  • sdíleli diagramy s pomocí následujícího návodu:
    • Zamyslete se nad tím, která slova jste vymysleli snadno a rychle a nad kterými jste uvažovali dlouho.
    • Do kterých skupin náležíte od narození? Která členství jste získali postupně, jak jste vyrůstali a dospívali?
    • Vyberte skupinu, na kterou jste pyšní, která vás naplňuje hrdostí nebo radostí, a jednu, za niž se možná trochu stydíte nebo jež vás znevýhodňuje, ponižuje či oslabuje.
    • Vyberte skupinu, za jejíž „dobro“ (bezpečí, úspěch apod.) cítíte osobní odpovědnost a kvůli níž byste byli ochotni slevit z osobního pohodlí.
  • promysleli a prodiskutovali odpovědi na tyto otázky:
    • Kdo rozhoduje o tom, do jakých skupin náležíme?
    • Jak členství v různých skupinách ovlivňuje naše myšlení a chování (rozhodování)?
    • Jak může členství v různých skupinách ovlivňovat myšlení a chování druhých vůči nám?
  • Moderujte rychlý souhrn odpovědí na flipchart nebo na tabuli.
  /skupinová práce, včetně shrnutí 15 - 20 minut/
• Nyní rozdejte všem kopie pracovního textu k prostudování. Úkolem skupiny (ideálně stejné trojice) je nyní:
  • nakreslit diagram „Johannes Urzidil a skupiny, do kterých patřil“, podobně jak to na začátku lekce dělal každý osobně.
  • prodiskutovat stejné otázky, jako v případě vlastních diagramů:
    • Kdo rozhodoval o tom, do jakých skupin Johannes Urzidil náležel?
    • Jak členství v různých skupinách ovlivnilo jeho myšlení a chování (rozhodování)?
    • Jak členství v různých skupinách ovlivnilo myšlení a chování druhých vůči němu?
  /četba pracovního textu a skupinová práce, 10 minut/
• Závěrečná diskuse. Zeptejte se žáků na cokoli, co je zaujalo, napadlo apod. Poté přidejte vlastní otázky. Např.: Proč bychom měli pokládat Johannese Urzidila za českého autora? Z jakých důvodů bychom ho za českého autora pokládat neměli? Jak to cítíte vy osobně? Vyzvěte žáky, aby na základě této lekce ještě jednou shrnuli, které skutečnosti mohou komplikovat jednoduché schéma pojmu „My Češi“ (resp. „My kdokoli“) /5 minut/

Ukotvení v kurikulu Jeden z devíti hlavních cílů vzdělávací oblasti Člověk a společnost v RVP ZV: pomoci žákům v utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, v rozvíjení realistického sebepoznávání a sebehodnocení, v akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí.
Očekávaný výstup výchovy k občanství v RVP ZV: žák objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám. Zpět na přehled | Nahoru