Pracovní listy k výuce ke stažení
Procházení stránkami
pracovních listů - celkem
položek: 19 (stran: 4)
Anotace
Obecná lekce, vhodná pro mnoho témat. V našem projektu patrně nejlépe poslouží jako startovní hodina pro téma nuceného vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce.
Tato lekce rozvíjí první a třetí klíčovou myšlenku projektu: „Kdo jsou ‚ti druzí‘?aneb Chceme-li žít ve společném evropském prostoru s těmi, kdo možná byli našimi protivníky, je třeba věnovat nezaujatou pozornost také jejich verzím příběhů o minulosti“. Lekce si klade za cíl posílit u žáků komunikační a zejména diskusní dovednosti a zabývat se otázkou konceptu vyrovnávání se s minulostí. Pro lekci jsme zvolili následující pracovní otázky (které jsou pro tuto lekci rovněž úvodem):
Je minulost pouze tím, co se stalo, a už se nemůže odestát?
Máme se dívat pouze do budoucnosti a nerýpat se pořád v tom, co bylo?
Nebo minulost znovu a znovu ožívá téměř ve všem, co děláme?
Navazujeme na činy našich otců a dědů?
Musíme se s minulostí potýkat, vyrovnávat? Pokud ano, jaké možnosti pak máme?
Klíčová slova:
Anotace
Nucené vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce. Výzva brněnské radnici při 55. výročí tzv. pochodu smrti brněnských Němců.
Tato lekce rozvíjí třetí klíčovou myšlenku projektu „Kdo jsou ‚ti druzí‘? aneb Chceme-li žít ve společném evropském prostoru s těmi, kdo možná byli našimi protivníky, je třeba věnovat nezaujatou pozornost také jejich verzím příběhů o minulosti“. Lekce si klade za cíl prozkoumat možnosti vyrovnávání se s bolestnou minulostí. Rozhodli jsme se pro to použít konkrétní historickou událost, totiž vyhnání Němců z Brna v květnu 1945 a především konkrétní příklad aktu vyrovnávání se s minulostí, výzvu brněnské radnici u příležitosti 55. výročí této události iniciovanou občany města Brna v roce 2000. Pro tuto lekci jsme zvolili následující pracovní otázky:
K čemu je dobrá omluva za příkoří spáchaná v minulosti?
Co člověk (potažmo národ) riskuje, když se omlouvá?
Co vyrovnání se (potažmo smíření) pomáhá a co mu brání?
Klíčová slova:
Anotace
Tato lekce rozvíjí druhou klíčovou myšlenku projektu „Co v dějinách znamená „My“?“
Aneb Subjekt národních dějin je konstrukt proměnlivý v čase. Lekce nahlíží na
subjekt národních dějin z odstupu, jako na součást globální technické civilizace,
která se rozvíjí před našima očima. Lekce přibližuje projevy lidské civilizace i
vliv vynálezů vzniklých tisíce kilometrů daleko na náš každodenní život. Otevírá
otázku po globální odpovědnosti.
Umožňuje položit si následující pracovní otázky:
Které technické vynálezy pokládáte v dějinách lidstva za klíčové?
Zlepšuje technika náš život, nebo ho naopak ohrožuje?
Co podle vás znamená výraz zneužití techniky?
Klíčová slova:
Genetika, Globální odpovědnost, Technické vynálezy, Technika, Zneužití
Boj o pomníky císaře Josefa II. habsburského v pohraničí Čech a Moravy na konci 19. století a za první republiky
Anotace
Tato lekce rozvíjí první nosnou myšlenku projektu „Kdo je tady doma? Aneb Nikdy jsme v Česku nežili
a ani nebudeme žít sami.“ Tato lekce umožňuje položit si následující pracovní otázky:
Jaká je funkce soch na veřejných místech?
Kdo má právo takovou sochu postavit (resp. objednat)?
Kdy, pokud vůbec, lze pomník přemístit nebo odstranit?
Klíčová slova:
Josef II, Nacionalismus, Osvícenství, Reformy
Anotace
Tato lekce rozvíjí druhou klíčovou myšlenku projektu „Co v dějinách znamená ´My´?
Aneb Subjekt národních dějin je konstrukt proměnlivý v čase.“ Tato lekce umožňuje
položit si následující pracovní otázky:
Do kterých skupin patřím?
Jak se stane, že člověk někam patří?
Jak to může ovlivňovat naše myšlení a chování?
Jak to může ovlivňovat myšlení a chování druhých vůči nám?
Klíčová slova:
Češi, Emigrace, Johannes Urzidil, Kam patřím, Němci, Pražská německá literatura, Židé
Procházení stránkami
pracovních listů - celkem
položek: 19 (stran: 4)